Ananas je tropické ovoce.
Ananasovníky se pěstují obvykle na plantážích se záhony se dvěma řádky vzdálenými od sebe asi 50 cm a se sponem mezi rostlinami asi 30 cm. Mezi záhony jsou uličky o šířce 50–120 cm. Tím je dosahováno počtu 37 až 44 tisíc rostlin na hektar.
Rostliny se množí buď zakořeňováním odříznutých korun z vršku plodů, nebo z odnoží, vyrůstajících z úžlabí mezi spodními listy, či ponecháním spodních částí rostlin po oddělení plodů během sklizně.
Pro pěstování je vhodná lehká písčitá půda s mírně kyselou reakcí (pH 4,5–6,5). I když rostliny snášejí periodická období sucha, plantáže se zavlažují, aby bylo dosaženo maximální sklizně. Sklízí se 15–18 měsíců od vysazení sazenic resp. asi 6 měsíců od umělé iniciace kvetení, které bývá provokováno aplikací fytohormonů (např. kyseliny2-chlorethylfostorečné, nebo kyseliny 1-naftyloctové, či karbidu vápenatého, nebo β-hydroxyethylhydrazinu). Plantáže se též chemicky ošetřují postřikem proti různým parazitům, především hlísticím. V případě, že se další generace rostlin pěstuje z pozůstatku starých exemplářů, dosahuje se další sklizně již za přibližně 12 měsíců.
Sklizeň se provádí v okamžiku, kdy plody začínají žloutnout. Ananasy určené k přímé konzumaci se sklízí dříve; pokud mají být zpracovány na kompoty a šťávu, nechávají se více dozrát. Plody se odlamují nebo odřezávají od spodní části stonku a mytím se zbavují nečistot. Plody určené k distribuci se voskují, přičemž použitý vosk obsahuje fungicidy, zabraňující jejich plesnivění a hnití. Za těchto okolností mohou být skladovány až 4 týdny při teplotách 7–15 °C; při nižších teplotách, nebo při zmražení dostávají ananasy nepříjemnou chuť.
Plody určené k přímému zpracování se zbavují svazku listů na jejich vrcholu (tzv. koruny), která může být použita k pěstování další generace rostlin. Poté se loupají, zbavují se centrálního stonku a řežou na plátky, které se kompotují; poškozené plátky se rozdělují na kostičky, z nichž se připravuje méně hodnotný kompot. Odpadlé drobné části spolu se slupkou a vnitřními stonky, stejně jako příliš přezrálé exempláře, se lisováním zbavují šťávy, určené k přípravě ananasového džusu nebo nektaru. Vylisované zbytky, tzv. ananasové otruby, se používají jako krmivo pro domácí zvířectvo.
zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ananas
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
* Údaje takto označené jsou povinné a je třeba je vždy vyplnit.
Ananasovníky se pěstují obvykle na plantážích se záhony se dvěma řádky vzdálenými od sebe asi 50 cm a se sponem mezi rostlinami asi 30 cm. Mezi záhony jsou uličky o šířce 50–120 cm. Tím je dosahováno počtu 37 až 44 tisíc rostlin na hektar.
Rostliny se množí buď zakořeňováním odříznutých korun z vršku plodů, nebo z odnoží, vyrůstajících z úžlabí mezi spodními listy, či ponecháním spodních částí rostlin po oddělení plodů během sklizně.
Pro pěstování je vhodná lehká písčitá půda s mírně kyselou reakcí (pH 4,5–6,5). I když rostliny snášejí periodická období sucha, plantáže se zavlažují, aby bylo dosaženo maximální sklizně. Sklízí se 15–18 měsíců od vysazení sazenic resp. asi 6 měsíců od umělé iniciace kvetení, které bývá provokováno aplikací fytohormonů (např. kyseliny2-chlorethylfostorečné, nebo kyseliny 1-naftyloctové, či karbidu vápenatého, nebo β-hydroxyethylhydrazinu). Plantáže se též chemicky ošetřují postřikem proti různým parazitům, především hlísticím. V případě, že se další generace rostlin pěstuje z pozůstatku starých exemplářů, dosahuje se další sklizně již za přibližně 12 měsíců.
Sklizeň se provádí v okamžiku, kdy plody začínají žloutnout. Ananasy určené k přímé konzumaci se sklízí dříve; pokud mají být zpracovány na kompoty a šťávu, nechávají se více dozrát. Plody se odlamují nebo odřezávají od spodní části stonku a mytím se zbavují nečistot. Plody určené k distribuci se voskují, přičemž použitý vosk obsahuje fungicidy, zabraňující jejich plesnivění a hnití. Za těchto okolností mohou být skladovány až 4 týdny při teplotách 7–15 °C; při nižších teplotách, nebo při zmražení dostávají ananasy nepříjemnou chuť.
Plody určené k přímému zpracování se zbavují svazku listů na jejich vrcholu (tzv. koruny), která může být použita k pěstování další generace rostlin. Poté se loupají, zbavují se centrálního stonku a řežou na plátky, které se kompotují; poškozené plátky se rozdělují na kostičky, z nichž se připravuje méně hodnotný kompot. Odpadlé drobné části spolu se slupkou a vnitřními stonky, stejně jako příliš přezrálé exempláře, se lisováním zbavují šťávy, určené k přípravě ananasového džusu nebo nektaru. Vylisované zbytky, tzv. ananasové otruby, se používají jako krmivo pro domácí zvířectvo.
zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ananas
